Taková malá, nenápadná revoluce (snad) na obzoru: začnou záchranky měřit a sledovat kvalitu?

Na téma „kvalita“ se u záchranek hodně mluví (a všichni jsme samozřejmě nejlepší 🙂 ), ale skutečné parametry kvality sleduje málokdo (a pokud ano, příliš o tom nedává světu vědět).

Jasno dokonce nepanuje ani v tom, jaké ty parametry vlastně jsou.

Koneckonců i některé známé akreditační firmy v ČR požadují v rámci „sběru a analýza dat o kvalitě“ sledovat zejména ryze kvantitativní součtové parametry typu počtu výjezdů, volání nebo najetých kilometrů – což jsou jistě zajímavá primární data, ale od nich je ke skutečným parametrům kvality ještě hodně daleko. Stejně zavádějící je například i požadavek na sledování „průměrných dojezdových časů“, který z plošného hlediska, bez rozlišení podle priorit, nevypovídá vůbec o ničem a paradoxně i „více může být lépe“, pokud je významné prodloužení dojezdu k událostem s nižší naléhavostí vyváženo rychlejší reakcí u pacientů postižených kritickými stavy.

Přesto se – možná – blýská na lepší časy. Po několika letech pozitivních zkušeností s definicí funkčních parametrů operačních středisek totiž v současnosti na půdě výboru Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof vrcholí práce na rozšíření tohoto doporučení i pro provoz záchranky jako takové.

FUNKČNÍ parametr je takový, který neměří předpoklady, ale výsledek. Tj. např. v případě ZOS není předmětem měření počet operátorů, ale doba, za jakou je schopno ZOS reagovat na příchozí volání a odbavit volání nejvyšší naléhavosti (přestože oba tyto parametry jsou počtem operátorů ovlivněny). Obdobně není předmětem měření počet výjezdových skupin, ale schopnost systému rychle zareagovat na událost nejvyšší naléhavosti (opět – přestože tato schopnost jistě závisí i na počtu dostupných výjezdových skupin – ale nejen na ní).

Podobně jako v předchozí verzi, ani nové rozšířené doporučení nestanovuje přímo konkrétní cílové parametry systému, ale nabízí jednotnou metodiku sběru dat tak, aby byly výsledky vzájemně porovnatelné jak mezi jednotlivými kraji, tak v dlouhodobých časových řadách v rámci kraje, což zase umožňuje monitorovat dopad případných systémových změn.

Návrh doporučeného postupu Systémové funkční hodnocení činnosti
zdravotnické záchranné služby
předložený k veřejným připomínkám najdete ZDE. A nebojte se případné připomínky poslat – víc hlav víc ví a máme nyní jedinečnou příležitost pozitivně ovlivnit fungování systému ZZS v ČR v dalších letech.

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz