Souvisejí „energy-drinky“ se zástavami oběhu? Ano, ale vlastně ne. Aneb rozdíl mezi kauzalitou a koincidencí v praxi.

V nedávné době proběhla médii zpráva o zástavě oběhu u mladého sportovce, přičemž za významný faktor ve vzniku této kritické příhody mělo mít požití nejmenovaného „energy drinku“ (ED) těsně před zápasem a rovněž tvrzení, že souvislost mezi pitím ED a vznikem zástav oběhu je prokázaná a zřejmá. Zpráva (následně byla z většiny serverů stažena, je ale dostupná např. ZDE) vzbudila velkou pozornost na sociálních sítích, přičemž řada záchranářů podpořila toto tvrzení s poukazem na opakovanou zkušenost posledních let – resuscitaci mladého muže, který před příhodou (obvykle v souvislosti se sportem nebo „párty“) požil větší či menší množství ED. Podobné články ostatně čas od času přicházejí i ze zahraničí. Jenže – je opravdu situace tak jasná, jak se nabízí?

Ale pojďme popořadě. Hlavní látkou obsaženou v ED, které se přičítá působení na kardiovaskulární aparát, je kofein. Jeho obsah ale u běžných ED není významně větší, než obsah v poctivé kávě nebo v silném čaji (!).

Dalším látkám, které v různých množstvích různé ED obsahují (cukr, guarana, yerba maté, taurin, ženšen, inositol, glukuronolakton, maltodextrin) není jednotlivě přikládán zásadní účinek na oběhový aparát, ale je možné, že „vhodná“ kombinace byť malých množství by mohla nějakou neplechu natropit.

Z tohoto důvodu bylo provedeno několik studií s dobrovolníky (např. ZDE nebo ZDE nebo ZDE), výsledky ale nepřinesly nic přesvědčivého s výjimkou nespecifických změn na EKG, zejména mírného prodloužení QT intervalu. Nebyl ale zaznamenán ani jeden případ přímé souvislosti mezi požitím ED a vyvoláním závažné arytmie. Nepřímým důkazem, potvrzujícím, že není přímá souvislost mezi pitím ED a zástavami oběhu, může být i epidemiologie zástav mladistvých – přestože je pití ED v posledních letech mimořádně populární a masově provozované, zástav oběhu v „cílové“ populaci ve stejném období nijak nepřibylo.

Jak je ale možné, že takové množství záchranářů se s podobnou situací v posledních letech setkalo?

Tady se už vracíme k zásadnímu rozdílu mezi kauzalitou a koincidencí, zmíněnému v titulku článku.

Kauzalita vs. korelace (koincidence)

Vypadá to, že pití energydrinků a zástavy oběhu se často vyskytují společně. To ale nutně neznamená, že jedno je příčina (ED) a druhé následek (zástava oběhu). Naopak – všechny dostupné údaje svědčí pro to, že „příčinná souvislost“ (kauzalita) mezi nimi není a spojuje je úplně jiný jev, kterým je „mladický“ věk a zvýšená fyzická zátěž. V této věkové kategorii totiž dochází k zástavám oběhu prakticky výhradně v souvislosti s vysokou fyzickou zátěží – sportem, případně „party-životem“. A přesně to jsou situace, pro které je typická i konzumace ED. Jinak řečeno – zástava oběhu „po vypití ED“ nevzniká kvůli tomu energydrinku, ale vzniká v situaci, pro kterou je pití energydrinku typické. Je proto samozřejmě také pravděpodobné, že (jakýkoliv) „teenager“ stižený zástavou oběhu v nějaké době před zástavou vypil ED – prostě proto, že ED v těchto situacích pije dneska skoro každý. Jde tedy o koincidenci, ale nikoliv o kauzální vztah.

Koincidencí najdeme i v běžném životě spoustu a většinou jsme zvyklí s tímto jevem pracovat. U velkého požáru je na místě obvykle hodně hasičů a způsobená škoda je velká – nikoho by ale nenapadlo tvrdit, že vysoká škoda je způsobená velkým počtem hasičů, přestože tyto dva fenomény (požár s velkou škodou a počet hasičů) jsou spolu typicky spojeny. Podobně např. téměř všechny oběti dopravních nehody použily bezpečnostní pásy a přesto netvrdíme, že pásy způsobují úmrtí při dopravních nehodách, a připomeňme i světovou popularitu HOAXu o nebezpeční dihydrogenmonooxidu, který je založený (kromě „posvátné úcty“ k cizím termitům) právě na nerespektování rozdílu mezi kauzalitou a koincidencí.

Přesto v situacích, o kterých nemáme ze zkušenosti dostatečné povědomí, a zejména tam, kde nějaký vliv předpokládáme (nebo předpokládat chceme) často mezi kauzalitou a koincidencí nerozlišujeme. Vzpomeňme například, jak rádi např. záchranáři zdůrazňují, že zraněný cyklista neměl přilbu, přestože v reálu nemáme žádná data, která by přesvědčivě potvrdila vliv nošení přilby na menší následky úrazů na kole.

*****

Jen pro úplnost na závěr – cílem tohoto článku je upozornit na to, že rychlé soudy založené na „selském úsudku“ nemusí být vždycky správné a nerespektování rozdílu mezi kauzalitou (příčinnou souvislostí) a koincidencí (společným výskytem) může být jednou z pastí, do které se můžeme dostat snadno a rychle.

Naopak rozhodně není účelem článku obhajovat nezřízenou konzumaci ED – ačkoliv samy o sobě při jednotlivém požití asi nepředstavují zdravotní nebezpečí, z hlediska sekundárních následků při dlouhodobém pravidelném pití nepřiměřeného množství už je to úplně jiný příběh. A to nejen kvůli možnosti potencování nejrůznějších patologických stavů (výčet stavů a diagnóz, které mohou ED nepříznivě ovlivnit, je např. ZDE nebo ZDE), ale zejména tím, že dočasným „zamaskováním“ vlivu návykových látek včetně alkoholu vedou ke zvýšené konzumaci těchto škodlivin se všemi fyziologickými i sociálními důsledky, které s sebou takový život přináší.

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz