CALL-CENTRUM MZ: 1221 (informační linka – v provozu 8 – 19 vš. dny resp. 8 – 16:30 víkendy) /// ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ MATERIÁLY MZ (co dělat, pokud jsem byl ve styku s osobou COVID+, co dělat, pokud mám pozitivní test.. atd.) /// INFORMAČNÍ PORTÁL SPOLEČNOSTI PRAKTICKÉHO LÉKAŘSTVÍ

KDY VOLAT ZÁCHRANNOU SLUŽBU: LINKU 155 volejte, pokud má pacient teplotu a SOUČASNĚ některý z následujících příznaků:

• hůře se mu dýchá (ne kvůli kašli, ale stále) – tj. např. neřekne na jeden nádech celou větu, nenapočítá na jeden nádech do deseti apod.
• má známky šoku (je schvácený, bledý, opocený, „vypadá špatně“, chová se „divně“, mluví zmateně, omdlívá apod.)
• má po těle nápadné splývající skvrny
• má prudkou bolest hlavy, která se zhoršuje při předklonu (nebo ani nejde hlavu předklonit).

---

CO JE COVID-19 a JAK MOC NEBEZPEČNÉ ONEMOCNĚNÍ TO JE

CO JE TO ZAČ: COVID-19 je onemocnění, vyvolané virem SARS-COV-2. Onemocnění patří mezi „akutní respirační infekce“ (podobně, jako například virová rýma, chřipka a řada dalších). Vyznačuje se ale mimořádně snadným šířením a poměrně velkým rizikem komplikací, zejména u osob starších nebo rizikových.

RIZIKO ZÁVAŽNÉHO PRŮBĚHU je řádově srovnatelné s infekcí chřipkou (ano, i na chřipku se umírá). Na rozdíl od chřipky se ale virus SARS-COV-2 daleko snadněji šíří – zejména proto, že velké množství nakažených osob nemá žádné nebo jen velmi mírné příznaky, o své infekčnosti ani neví a neomezuje společenský kontakt. Infekcí je tak zasaženo mnohem větší množství lidí a tak je i počet lidí se závažnými komplikacemi daleko vyšší.

Komplikace nastávají zejména u těch pacientů, kde virus překoná bariéru sliznic v nosohltanu a dostane se do plicní tkáně. Zde může způsobit velmi těžký zánět („zápal plic“, pneumonii). To vede druhotně k nedostatku kyslíku v organizmu a poruchám dalších orgánů, v krajní případě i ke smrti.

Hlavní ohroženou skupinou jsou zejména senioři (rizikem ale není sám věk, jako spíš přidružené nemoci, které jsou u pacientů vyšších věkových skupin častější) a oslabené osoby – např. lidé s obezitou (BMI 35 a víc), hypertenzní nemocí, cukrovkou, poruchou imunity (včetně HIV), poruchou funkce ledvin, aktivním nádorovým onemocněním a další. Zde je riziko až 10x vyšší proti zdravému jedinci.

Pokud nepatříte do rizikové skupiny, není tedy důvod k panice, ale k obezřetnosti ale rozhodně ano – stejně jako u chřipky.

Aktuální oficiální čínská statistika rizika (zpracováno cca 75.000 případů) v závislosti na věku postiženého a základním onemocnění – zdroj ZDE:

PREVENCE

V době zvýšeného výskytu virového onemocnění má zásadní význam prevence. Zásadní vliv na nebezpečnost viru má to, že infekční osoba nemusí mít po nějakou dobu žádné nápadné příznaky a infekci tak bezděčně šíří po svém okolí.

Pro přenos představuje zásadní riziko těsný kontakt mezi osobami s rizikem přímého vdechnutí infikovaných kapének ve vzduchu. Naopak možnost přenosu dotykem je mnohem méně pravděpodobná. Virus se do těla nedostane přes kůži – musel by se z kůže nějak dostat na sliznici (promnutím očí, olíznutím prstů apod.). I to je samozřejmě možné, ale ne tak obvyklé.

Co má smysl:

• MINIMALIZOVAT NÁHODNÉ A RIZIKOVÉ KONTAKTY, zejména kontakty „face-to-face“ (rozhovory, křik, zpěv…). Minimalizovat pobyt v uzavřených prostorách s velkým množstvím lidí (nákupní centra, hospody…), omezit cesty vlakem nebo autobusem apod. Nejbezpečnější „kolektivní“ cestování je – možná překvapivě – letadlem, kde se vzduch kompletně vymění a velmi účinně profiltruje cca 1x za 3 – 5 minut
• NOSIT RESPIRÁTOR – přinejmenším vždy uvnitř veřejných prostor nebo pokud jste v těsném kontaktu s „cizími“ lidmi (např. na zastávce MHD). Základem funkčnosti respirátoru/roušky je to, aby pořádně „seděl“ na obličeji. Funkčnost významně omezují jakékoliv netěsnosti, ale např. i vousy. V nouzi, pokud nemáte respirátor, použijte chirurgickou roušku. Chrání méně, ale i tak významně snižuje riziko přenosu infekce.
• DORŽOVAT HYGIENU RUKOU – mýt si je mýdlem, kdykoliv je to možné;
• ŽÍT ZDRAVĚ a STRESS-FREE (asi to nejpodstatnější, co pro sebe můžete dlouhodobě dělat);
• AKTIVNĚ CHRÁNIT RIZIKOVÉ OSOBY. Omezit kontakt s nimi na nezbytný počet osob, důsledně používat respirátor/roušku, dodržovat striktní hygienu rukou před jakýmkoliv kontaktem s nimi nebo s jejich jídlem, léky, časopisy…, každý den desinfikovat předměty jejich denní potřeby.

Je ale nutné dodat, že každé z uvedených opatření má i svoje negativní důsledky a je tedy vhodné vždy zvážit okolnosti a každé z nich používat „s rozumem“ a bez zbytečného zacházení do krajnosti. Je například zbytečné (a svým způsobem může být až škodlivé) nosit respirátor tam, kde nikdo jiný není, vycházet pouze v gumových rukavicích, desinfikovat každou položku nákupu, zcela zastavit sociální kontakty a nevycházet z bytu apod.

RIZIKO NÁKAZY

Z dosavadních výzkumů vyplývá, že jeden postižený nakazí cca 0,5 – 5% těch, se kterými byl v těsném kontaktu.

• Nízké riziko nákazy je při běžných činnostech v otevřeném prostoru (sport, vycházky…), stejně jako při rychlém nákupu v málo obsazeném obchodě.
• Střední riziko nákazy je v místech s větší koncentrací lidí, kteří spolu ale převážně aktivně nekomunikují (např. MHD, nákupní centra).
• Vysoké riziko nákazy je tam, kde spolu lidé přímo dlouhodobě komunikují nebo usilovně dýchají. Riziko stoupá se zmenšujícím se prostorem.
• Kritická místa jsou zejména hospody, bary, kluby, malé posilovny, pracoviště s těsným kontaktem zaměstnanců apod.

TESTOVÁNÍ NA PŘÍTOMNOST VIRU

Testování na přítomnost viru je založené na detekci určitých specifických „stavebních součástí“ viru (tzv. antigenů), nikoliv celého „životaschopného“ viru. Pozitivní výsledek tedy nutně neznamená, že jde o aktivní infekci – může jít i o vylučované zbytky vitu, se kterým si již imunita poradila. Skutečná detekce přítomnosti aktivního viru je ale velmi složitá a rutinně se neprovádí. Zatím je tedy nutné se po pozitivní výsledku VŽDY chovat tak, jako by šlo o osobu s onemocněním COVID-19.

Rutinně se používají 2 druhy tesů:

• PCR testy – jsou dražší, ale přesnější (zachytí >99% osob se známkami přítomnosti viru)
• Antigenní testy – jsou levnější, ale méně citlivé – zachytí jen 70 – 90% osob se známkami přítomnosti viru (zejména ty, kde již infekce aktivně probíhá).

CÍLENÉ TESTOVÁNÍ (vždy PCR test) je indikované zejména u těch osob, kteří byli v rizikovém kontaktu, mají pozitivní antigenní test nebo mají typické projevy nemoci. Testy se provádějí na základě INDIKACE LÉKAŘEM (zejména hygienikem nebo praktickým lékařem).

PREVENTIVNÍ TESTOVÁNÍ (obvykle anitigenní test) má smysl zejména tehdy, pokud očekávám „rizikový kontakt“ (cestování, návštěva příbuzných, kontakty v práci apod.). Provádí se ZDARMA i BEZ INDIKACE LÉKAŘE. Negativita antigenního testu je (relativně) spolehlivá po dobu několika nejbližších hodin (na negativitu PCR testu se lze rozumně spolehnout 2 – 3 dny).

INKUBAČNÍ DOBA, PŘÍZNAKY INFEKCE

Příznaky infekce se obvykle objevují za 2 – 5 dní od nákazy, ale výjimečně trvá i 2 týdny, než se nákaza projeví („inkubační doba“). Po tuto dobu je pacient zcela bez příznaků, ale již může být infekční pro ostatní!

Úvodní symptomy onemocnění obvykle odpovídají chřipce – teploty, bolesti hlavy, kašel, u vážného průběhu potíže s dýcháním. U osob s příznaky cca v 80% probíhá nemoc pod obrazem běžného akutního respiračního onemocnění, typicky s únavou a několikadenní teplotou. Nově se udává, že až u jedné až dvou třetin pozitivně testovaných pacientů je jediným příznakem infekce anosmie – ztráta čichu.

Onemocnění ovšem může probíhat i zcela bez příznaků nebo jen s minimálními příznaky (pocit rýmy, mírná bolest hlavy, střevní potíže…).

CO DĚLAT KDYŽ ONEMOCNÍM

Ani případná nezávažnost příznaků nic nemění a tom, že takový nemocný by měl dodržovat zásady léčby virových respiračních infekcí a především zásady bránící šíření nákazy. Tj. měl by ZŮSTAT DOMA, vyvarovat se námahy, přijímat dostatečné množství tekutin a vitamínů, v případě obtěžující teploty a/nebo bolesti je vhodné použít běžně dostupné léky proti teplotě/bolestem (viz níže). Dále je vhodné používat roušku nebo kapesník (z důvodu prevence rozšiřování kapének zejména při kýchání). Je vhodné mýt si ruce častěji, než obvykle. Poznámka: běžná textilní/papírová rouška spolehlivě NECHRÁNÍ před nákazou; brání hlavně v šíření infekce nemocným.

Zásady hygieny (časté mytí rukou, používání roušky…) by měli dodržovat i ti, co byli s nemocným v kontaktu, a to i tehdy, pokud se u nich (zatím) neprojevují žádné příznaky onemocnění. Mohou být již několik dní nemocní a šířit virus, ale příznaky ještě nejsou nápadné.

V počátku onemocnění, tj. cca první 2 – 3 dny, nemá smysl navštěvovat lékaře a tím méně volat záchrannou službu – žádná specifická léčba neexistuje a pro všechny je nejlepší, pokud je nemocný doma – může se léčit a nešíří nákazu. Později má smysl kontaktovat zdravotní služby jen tehdy, pokud se stav nezlepšuje nebo se vyskytnou komplikace – viz níže.

Pokud přesto existuje potřeba kontaktovat lékaře (např. při onemocnění rizikových osob), dejte přednost telefonické konzultaci před osobní návštěvou.

Praktického lékaře kontaktujte, pokud:

BĚŽNĚ UŽÍVANÉ LÉKY A JEJICH DÁVKOVÁNÍ

Poznámka: uvedené dávky jsou maximem pro dospělé jedince. Vždy pozorně prostudujte příbalový leták, případně se poraďte s lékařem nebo lékárníkem.

Antipyretika (léky na snížení teploty a proti bolesti) – například:

• Paracetamol 500mg tbl (např. Paralen, Panadol, Coldrex… 1-2 tablety 3-4x denně; maximální denní dávka pro dosplělé 4g/den, pozor na kombinaci více různých léků obsahujících paralen – je nutné vždy počítat s celkovou dávkou).
• Ibuprofen 400mg tbl (např. Ibuprofen, Ibumax, Ibalgin… 1 tableta 3x denně) Méně vhodný pro osoby užívající léky na ředění krve, nevhodný pro osoby po prodělaném krvácení do gastrointestinálního traktu. Ibuprofen účinkuje nejdéle – až 8 hod

Mukolytika (léky pro usnadnění odkašlání hlenů) – například:

• Ambroxol (např. Ambrobene, Ambrosal… 1 tableta 2x denně);
• Bromhexin (Bromhexin, 1-2 tablety 3x denně nebo roztok 15-30 kapek 3x denně);
• Acetylcystein (Acetylcystein, ACC, max. denní dávka 600 mg).

Antitusika (léky proti dráždivému, suchému kašli) – například:

• Butamirát (např. Sinecod sirup – 15ml 4x denně, Tusin 30 kapek 3x denně, Stoptusin 5ml 3x denně)
• Levodropropizin (např. Levopront  – 20 kapek 3x denně)
• Erdostein (např. Erdomed prášek pro přípravu vodné suspenze – 8,5 ml vytvořené suspenze 2–3x denně).

OČKOVÁNÍ

OČKOVÁNÍ lze jako nejlepší prevenci doporučit každému s výjimkou úzkého okruhu osob s kontraindikací (např. těžká alergie), a to i těm, kdo infekci již prodělali (3 víc měsíců po uzdravení). Očkování z principu nebrání primární nákaze (jinak by se ani nemohlo uplatnit), ale brání jak rozvoji onemocnění, tak omezuje pravděpodobnost těžkého průběhu.

Je ale potřeba připomenout, že i při velmi vysoké účinnosti očkování nad 95% je zde stále 5% osob (což není úplně málo – při 10 milionech obyvatel ČR je to 500.000 osob), co onemocní i po očkování. Alespoň hlavní zásady prevence je tedy vhodné dodržovat i po očkování.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz