Jak nejezdit na rýmičku aneb konečně něco na téma zbytečných výjezdů, co dává smysl…

Nejrůznějších mediálních výstupů na téma „jak houpá veřejnost zneužívá ctihodnou záchranku“ jsme si v posledních měsících užili dost a dost. Obvykle mají jedno společné – dehonestující příklady z kontextu vytržených absurdit (třeba výjezdů kvůli vyndání klíštěte – kdo ho doopravdy zažil?), doprovázeným ironickými moudry typu „záchranka není taxík“ (to by jeden neřek…). Prakticky vždycky ale chybí jakákoliv stopa pokory a hlavně jakýkoliv konstruktivní, reálný a realizovatelný návod, co tedy PŘESNĚ dělat v těch situacích, které SKUTEČNĚ trápí velké množství lidí a přitom pro záchranku nejsou. Vyndavání klíšťat to přitom fakt není. Ale třeba rýma, horečka, hlava bolící jako střep a „pocit na umření“ jo.

A právě na téma „jak rozlišit rýmičku a chřipku a co dělat, než se člověk rozhodne zavolat 155ku“ publikovala hezký a konstruktivně psaný článek jihomoravská záchranka. Jedna vlaštovka sice jaro nedělá (a je příznačné, že pozitivně laděný text zůstal mediálně prakticky nepovšimnutý), ale což, radujme se i z maličkostí. A tou je, kromě věcného obsahu, i poslední věta uvedeného článku, která tak zoufale chybí v moha jiných mediálních projevech záchranářů a často i záchranek: Jsme tu pro vás a rádi pomůžeme.

PS: a jak teda s tou chřipkou? (volně podle webu ZZS JMK)

  • Jak se tedy viróza projevuje: nejčastěji se objeví teplota, malátnost, bolest hlavy, bolest svalů, únava, rýma, kašel, ale i zažívací potíže – zvracení, průjem.
  • Co s tím: Při prvních příznacích ulehnout do postele, odpočívat, vypotit se. Zvýšit dávku vitamínů, ideálně příjmem čerstvého ovoce a zeleniny. Zajistit dostatek tekutin. Při dráždivém a hlavně suchém kašli zvlhčovat v místnosti vzduch a nekouřit. Při bolesti užít běžně dostupné volně prodejné léky proti horečce a zánětu (Paralen, Acylpyrin, Ibuprofen…). Vyvarovat se kontaktu s dalšími lidmi a nešířit nákazu dál.
  • Kdo patří mezi rizikové pacienty: malé děti, senioři, pacienti s poruchou imunity, pacienti obecně oslabení (např. po operaci nebo prodělávající současně jiné onemocnění).
  • Kdy konzultovat praktického lékaře: u rizikového pacienta (viz výše) co nejdříve. U ostatních tehdy, pokud je změřená teplota opakovaně během 24 hodin nad 39 stupňů přes podání léků (viz výše), případně pokud se stav ani po 48 hodinách nezačíná zlepšovat.
  • Kdy volat záchranku: pokud trvá teplota nad 38 stupňů a zároveň je klidová tepová frekvence nad 90/minutu nebo frekvence dechů nad 20 za minutu. Pokud dojde k poruše vědomí (pacient nereaguje na oslovení nebo běžné podněty, jindy vedoucí k probuzení), případně se objeví křeče celého těla. Pokud se na těle objeví skvrny. Pokud se objeví náhle vzniklá krutá bolest hlavy, případně pacient není schopen předklonit hlavu.

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz