Jak nejezdit na rýmičku aneb konečně něco na téma zbytečných výjezdů, co dává smysl…

Nejrůznějších mediálních výstupů na téma „jak houpá veřejnost zneužívá ctihodnou záchranku“ jsme si v posledních měsících užili dost a dost. Obvykle mají jedno společné – dehonestující příklady z kontextu vytržených absurdit (třeba výjezdů kvůli vyndání klíštěte – kdo ho doopravdy zažil?), doprovázeným ironickými moudry typu „záchranka není taxík“ (to by jeden neřek…). Prakticky vždycky ale chybí jakákoliv stopa pokory a hlavně jakýkoliv konstruktivní, reálný a realizovatelný návod, co tedy PŘESNĚ dělat v těch situacích, které SKUTEČNĚ trápí velké množství lidí a přitom pro záchranku nejsou. Vyndavání klíšťat to přitom fakt není. Ale třeba rýma, horečka, hlava bolící jako střep a „pocit na umření“ jo.

A právě na téma „jak rozlišit rýmičku a chřipku a co dělat, než se člověk rozhodne zavolat 155ku“ publikovala hezký a konstruktivně psaný článek jihomoravská záchranka. Jedna vlaštovka sice jaro nedělá (a je příznačné, že pozitivně laděný text zůstal mediálně prakticky nepovšimnutý), ale což, radujme se i z maličkostí. A tou je, kromě věcného obsahu, i poslední věta uvedeného článku, která tak zoufale chybí v moha jiných mediálních projevech záchranářů a často i záchranek: Jsme tu pro vás a rádi pomůžeme.

PS: a jak teda s tou chřipkou? (volně podle webu ZZS JMK)

  • Jak se tedy viróza projevuje: nejčastěji se objeví teplota, malátnost, bolest hlavy, bolest svalů, únava, rýma, kašel, ale i zažívací potíže – zvracení, průjem.
  • Co s tím: Při prvních příznacích ulehnout do postele, odpočívat, vypotit se. Zvýšit dávku vitamínů, ideálně příjmem čerstvého ovoce a zeleniny. Zajistit dostatek tekutin. Při dráždivém a hlavně suchém kašli zvlhčovat v místnosti vzduch a nekouřit. Při bolesti užít běžně dostupné volně prodejné léky proti horečce a zánětu (Paralen, Acylpyrin, Ibuprofen…). Vyvarovat se kontaktu s dalšími lidmi a nešířit nákazu dál.
  • Kdo patří mezi rizikové pacienty: malé děti, senioři, pacienti s poruchou imunity, pacienti obecně oslabení (např. po operaci nebo prodělávající současně jiné onemocnění).
  • Kdy konzultovat praktického lékaře: u rizikového pacienta (viz výše) co nejdříve. U ostatních tehdy, pokud je změřená teplota opakovaně během 24 hodin nad 39 stupňů přes podání léků (viz výše), případně pokud se stav ani po 48 hodinách nezačíná zlepšovat.
  • Kdy volat záchranku: pokud trvá teplota nad 38 stupňů a zároveň je klidová tepová frekvence nad 90/minutu nebo frekvence dechů nad 20 za minutu. Pokud dojde k poruše vědomí (pacient nereaguje na oslovení nebo běžné podněty, jindy vedoucí k probuzení), případně se objeví křeče celého těla. Pokud se na těle objeví skvrny. Pokud se objeví náhle vzniklá krutá bolest hlavy, případně pacient není schopen předklonit hlavu.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz