S koncem roku 2028 končí stávající smlouvy s provozovateli vrtulníků LZS. To je sice zdánlivě za dlouho, ale jen zdánlivě. Jak už jsem psal před rokem, vypršení stávajících kontraktů je současně v zásadě obdobím, kdy končí reálná životnost v současnosti provozované letecké techniky a je jasné, že bude nutná zásadní generační obměna. A taková obměna znamená nejen investice (a velké investice, ke kterým jsou zase potřeba bankovní úvěry atd.), ale také co nejrychlejší zablokování patřičných slotů ve výrobních programech výrobců vrtulníků. A na to už pomalu začíná být „skoro pozdě“. Proto se také už od loňska scházela odborná komise Ministerstva zdravotnictví, aby vypracovala návrh nové koncepce LZS po roce 2028. Právě tato koncepce, jejímž hlavním cílem bylo stanovit rozsah poskytované služby, měla být základním podkladem pro rozhodnutí vlády jak dál, aby bylo možné co nejdříve vypsat výběrové řízení na provozovatele patřičných základen.

Koncepce navržená ministerskou komisí počítala v zásadě se zachováním stávajícího stavu. Hlavním směrem rozvoje byl požadavek na použití většího typu vrtulníku (v zásadě směrovaný k H145), a naopak omezení „speciálních činností“ pouze na základny, které jich za rok dělají množství „větší než nepatrné“. Variantou koncepce pak byla nová základna ve Varech.

Tato koncepce nicméně nebyla zcela konsenzuálně akceptována ani zdravotnickou veřejností, a řadu připomínek měly i subjekty mimo resort zdravotnictví. Když byl tedy materiál 24. 7. 2024 předložený k projednání Vládě, bylo zřejmé, že jeho schválení nebude jen formální záležitostí. A tak se i stalo. Koncepce, která je neveřejnou přílohou vládního usnesení, doznala řady změn. S jejími hlavními zásadami se v uplynulých dnech mohla veřejnost zatím velmi nahrubo seznámit v tiskové zprávě MZ.

EDIT 6/2025: koncepce LZS po roce 2028 je nyní veřejně dostupná ZDE

Co nás tedy (pravděpodobně – ještě jsou do té doby před námi nejméně jedny volby a jeden nikdy neví…) v LZS čeká po roce 2028?

Především dojde k očekávanému rozšíření počtu základen z 10 na 11, když vznikne nová základna v Karlových Varech. Odpadnou tím diskuze o možném přemístění základen v Plzni a/nebo v Ústí nad Labem blíž k Varům a západní výběžek ČR, jedna ze tří poměrně velkých periferií, jejichž pokrytí dlouhodobě nebylo optimální, si výrazně polepší, což je jenom dobře. Problém horšího pokrytí jihovýchodní části Zlínského kraje a Jesenicka (a částečně střední Šumavy v okolí Sušice) nicméně přetrvává i v nové koncepci, byť určitá naděje (ale s mnoha ALE…) na využití mezinárodní spolupráce (zejména u toho Zlínska) tu je. Se zásadnějšími posuny jiných základen se nepočítá, „tradiční“ pohled na dislokaci se příliš změnit nepodařilo a LZS tak mnohde dominantně pokrývá už tak dobře pokrytá velká města a jejich okolí a (v lepším případě) zkracuje časy o jednotky minut, zatímco periferie, kde je to „všude daleko“ a hrálo by se o daleko větší časový přínos, to mají daleko i k vrtulníku. Nutno ovšem přiznat, že k výraznější optimalizaci sítě by byl potřeba, kromě politické odvahy, opravdu poctivý rozbor managementu kritických událostí na celém území, a to prostě (napříč celým zdravotnictvím) neumíme (nebo nechceme umět?), přestože historických dat máme plné datové sklady.

Na základnách Olomouc a Jihlava současně dojde k rozšíření provozu do režimu 24/7.

Podle očekávání v provozu LZS končí technika Armády ČR – udržet Sokoly v provozu je neprůchodně drahé už i pro armádu a ta aktuálně nemá jiný vhodný a perspektivní typ. Vojenští zdravotníci by se ale měli nově podílet na provozu „civilních“ základen v Praze, Plzni a Varech (ví někdo, proč jen a právě tam?).

Vláda současně vyjádřila vůli získat větší kontrolu nad provozem LZS i v případných krizových situacích a rozhodla o vzniku „páteřní“ sítě základen LZS Praha – Brno – Ostrava, kde bude leteckou techniku zajišťovat státní Letecká služba Policie ČR. Základna v Ostravě se navíc pravděpodobně posune na letiště v Mošnově, díky čemuž se přece jen o pár minut zlepší dostupnost LZS pro severní část Zlínského kraje. Na zbývajících osm základen by mělo být během podzimu vypsáno otevřené výběrové řízení, v němž se očekává účast nejen domácích, ale i zahraničních provozovatelů. Oproti původním požadavkům MZ ale není jasně stanovená (byť přímo nevyřčená) preference žádného typu, i když kapacita resp. nosnost nabídnutého stroje určitou roli ve výběrovém řízení pravděpodobně hrát bude.

Schválená koncepce tedy přináší kvantitativní rozvoj služby co se týče pokrytí a provozní doby. Přestože se o tom tisková zpráva MZ nezmiňuje, pevně věřím, že součástí celého projektu bude i požadavek na kvalitativní posun, který musí začínat daleko lepším monitorováním toho, kde, jak a proč se vlastně LZS využívaná, co do systému přináší a jaká je její efektivita. Snad současně získáme i takové mechanismy, které umožní celou síť využívat skutečně systematicky, koordinovaně a optimálně, bez ohledu na krajské hranice a osobní pohledy, které se zatím kraj od kraje tak dramaticky různí. Přece jen, LZS patří z hlediska poměru „ceny za čas s pacientem“ mezi nejdražší zdravotnické služby a z mnoha důvodů by bylo dobré umět vynakládané náklady i metodiku opravdu dobře odůvodnit.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.