Kuriózní nápad z Velké Británie: EXACYL i.m. jako první pomoc u vnitřního krvácení

Popravdě, titulek tohohle článku je výjimečně tak trochu „clickbajt“ – týká se totiž studie, která není přímo zaměřená na téma uvedené v titulku, ale jen s ním (poměrně úzce) souvisí. Za pozornost ale určitě stojí. O co jde?
Britští autoři Nutbeam a spol. nedávno publikovali v časopise BMC Emergency Medicine studii, která je zaměřená na telefonickou instruktáž svědků závažného úrazu (konkrétně dopravní nehody) k určení správného místa intramuskulárního vpichu injekce. Studie jako taková spočívala v tom, že 64 dobrovolníků – nezdravotníků bylo rozděleno do 2 skupin, přičemž jedna byla k injekci (do deltového svalu) naváděná pouze telefonicky operátorem záchranky, zatímco druhá měla k dispozici ještě navíc návod k použití, který obsahoval i obrázek se správným místem vpichu. A věřte – nevěřte, skupina s obrázkem identifikovala požadovné místo aplikace přesněji (88% vs. 63%) a s menšími obavami, zda postupují správně (19% vs. 53%). Naopak věk ani pohlaví se na výsledku nijak zvlášť neprojevily. Dobře, nejde o nějakou kosmickou vědu a šokující výsledek, ale na druhou stranu – proč ne. Třeba by studie mohla přimět výrobce různých těch HypoKitů nebo Epipenů k doplnění obrázků do návodu k použití, pokud to už dávno neudělali. Nic pozoruhodného, ale ani nic tragického.
Jenže – ona ta studie má trochu jiné pozadí, než prostou edukaci výrobců autoinjektorů. Autoři přímo (i v titulku článku) deklarují, že studie je zaměřená na ověření možnosti podání kyseliny tranexamové (TXA, preparát EXACYL) u obětí dopravních nehod laiky v rámci první pomoci, a to z důvodu zastavení nekomprimovatelného (tj. obvykle vnitřního) závažného krvácení. Odvolávají se přitom na výsledky studie CRASH-2, publikované před 15 lety v Lancetu a navrhují, že EXACYL by měl být pro tento účel k dispozici ve formě laicky použitelného injektoru, který by byl v ideálním případě součástí každé autolékárničky. Jako bonus je součástí článku i návrh příslušně vytuněného „řetězce přežití“, ve kterém hraje Exacyl ústřední roli (viz obrázek v titulku).
No, tady už končí legrace a přiznám se, že mi při čtení tohoto „backgroundu“ trochu spadla čelist. Bez ohledu na akutální „dobu exacylovou“ je totiž význam TXA u těžkého krvácivého traumatu stále předmětem diskuzí. Dechberoucí výsledky studie CRASH-2 (na základě níž se TXA dostala do „traumaguidelines“) se totiž v nikdy nepodařilo zopakovat. Navazující studie CRASH-3 sice prokázala pozitivní účinek u středně těžkých a lehčích úrazů hlavy, ale nikoliv u závažnách traumat, stejně jako „konkurenční“ studie PATCH. A o závažné úrazy by mělo jít především. Zkrátka a dobře – představa, že podání Exacylu by mělo být tím pověstným a neustále hledaným „game-changerem“, vedoucím k zázračné zástavě krvácení z propíchnutých jater nebo roztržené sleziny je – jak to napsat – opravdu, ale opravdu úsměvná. A to nemluvím o extrémních nákladech, spojených se zavedením takového nápadu do praxe.
A poučení? Není všechno zlato, co se třpytí, a není všechno smysluplné, co je otištěno i v relativně renomovaném časopise. Už několik let trvající celosvětová „publikační horečka“ s sebou nese (kromě toho, že se hledání kvalitného článku stále víc podobá hledání jehly v kupce – doslova – sena) občas i opravdu kuriózní nápady titulůchtivých jedinců, které čas od času proniknou skrz bariéru recenzentů a výsledkem je pak extrémně zavádějící publikace. Ono by to mohlo být jedno, kdyby tu nebylo riziko, že se nějaký významný „dobrotvůrce“ o podobných nesmyslech dozví a – třeba i v dobré víře – se nebude snažit nějaký takový nápad prosadit s argumentem o „tvrdých datech v mezinárodním časopise“. A odtud už je jen krůček k opravdovému problému. Tak snad se něco podobného v tomto případě nestane.
Zdroj: Nutbeam et al. A randomised controlled trial of verbal guidance versus verbal guidance supplemented by a photographic aid for bystander identification of intramuscular tranexamic acid injection sites in a simulated road injury scenario. BMC Emergency Medicine (2025) 25:197
https://doi.org/10.1186/s12873-025-01323-8
(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz
PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.

Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.