Často si stýskáme nad rostoucím počtem zásahů ZZS v Česku, ale co takhle podívat se do zahraničí?

V časopise Scandinavian Journal of Trauma, Resuscitation and Emergency medicine vyšel před časem článek, popisující vývoj zatížení systému PNP v regionu Zealand v Dánsku za období deseti let od roku 2013 do roku 2022. V tomto regionu žije cca 850.000 obyvatel a jeho rozloha je cca 7200 km². Pro představu – rozlohou je tedy nepatrně menší a počtem obyvatel nepatrně větší, než třeba Plzeňský kraj, ale osídlení má charakter spíše venkovský, s menšími městy a městečky. Největší město Roskilde má 52.000 obyvatel (což odpovídá cca velikosti Jihlavy) a je už v podstatě takovým vzdálenějším předměstím Kodaně.

Předmětem studie byly pouze události kategorie „A“ (kritické – selhání nebo bezprostředně hrozící selhání ŽF) a „B“ (urgentní – s potenciálním selháním ŽF nebo nutností jiné urgentní intervence), řešené místní záchrannou službou.

ZZS v Dánsku rozlišuje ještě prioritu „C“, což jsou urgentní nebo plánované transporty potenciálně vyžadující léčbu během transportu, ale neohrožující život (těch řešila ZZS cca 10 – 20% s klesající tendencí) a „D“, což jsou převozy bez potřeby léčby (ty ale tvoří jen malé jednotky procent činnosti ZZS). Tyto zásahy nejsou do níže uvedených čísel zahrnuty, stejně jako „marné“ výjezdy (bez pacienta) a sekundární mezinemocniční transporty. Kategorie A a B tedy víceméně odpovídá našim událostem naléhavosti 1 – 3, zatímco kategorie C a D už je takový mix událostí naléhavosti 4, ZDS a PPNP.

Celkový počet zásahů ZZS v kategorii A+B byl za uvedené období 679 tisíc s tím, že mezi lety 2013 a 2022 vzrostl o 42% (z 56.867 na 81.080). V roce 2022 byla tedy incidence akutních zásahů ZZS 95,5 na 1.000 obyvatel.

Opět pro srovnání – průměr ČR byl loni rovných 100 zásahů na 1.000 obyvatel a rok, ovšem včetně událostí 4. naléhavosti. Pokud bychom ale započetli i události C+D, v roce 2022 zasahovala ZZS v Zealandu u 91.020 případů, což by odpovídalo incidenci 107 zásahů na 1.000 obyvatel a rok.

Zajímavé je, že se poměrně výrazně lišil počet událostí mezi jednotlivými „spádovými oblastmi“ regionu (které jsou celkem 4) – zatímco ve spádové oblasti „jih“ dosáhla incidence až 120 událostí na 1.000 obyvatel a rok, v oblasti „východ“ to bylo pouze něco přes 80 (tato oblast ale přímo sousedí s regionem Kodaň a lze tedy předpokládat, že část obyvatel využila zdravotních služeb tam).

Ženy tvořily 48,5% pacientů, 49,1% pacientů byly osoby starší 65 let. 47,5% pacientů bylo v době zásahu bez závažné anamnézy, zatímco 44,8% mělo naopak významné komorbidity.

Časy odezvy záchranné služby vzrostly mezi lety 2013 a 2022 z 7:14 na 8:20 u kategorie „A“ a z 12:23 na 15:06 u kategorie „B“.

Změny autoři přičítají nepřekvapivým faktorům, které známe tak dobře i od nás: stárnoucí populaci, rostoucímu počtu pacientů se závažnými komorbiditami (34% -> 47%), ale také poklesu dostupnosti praktických lékařů (jejich počet se za sledované období v regionu snížil o 17%).

Jak vidíme, situace v Dánsku se až nápadně podobá stavu v České republice, a to přestože (nebo protože?) jde o jeden z nejvyspělejších zdravotnických systému na světě. Co je ale podstatné – v Dánsku s těmi čísly pracují a přijímají řadu opatření, kterými se snaží na novou situaci reagovat a systém nastavit tak, aby novým podmínkám lépe odovídal. O tom zase někdy příště.

Zdroj: Jensen JT, Møller TP, Blomberg SNF, Ersbøll AK, Christensen HC. Racing against time: Emergency ambulance dispatches and response times, a register-based study in Region Zealand, Denmark, 2013-2022. Scand J Trauma Resusc Emerg Med. 2024 Nov 6;32(1):108. doi: 10.1186/s13049-024-01284-0. PMID: 39506830; PMCID: PMC11542390.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.