14% vs. 8% ve prospěch resuscitace s dýcháním: mění EuReCa TWO dějiny?

Hlavním cílem nedávno publikovaná studie EuReCa TWO bylo zmapovat epidemiologii a výsledky přednemocniční resuscitace v Evropě, a při této příležitosti byla samozřejmě zkoumaná a publikovaná i spousta různých dílčích údajů. Jedním z nich – který dokonce pronikl i do abstraktu, je srovnání kvalitního přežívání u pacientů, kteří byli před příjezdem záchranné služby resuscitovaní „kompletní“ resuscitací (komprese + dýchání) a „top-less“ resuscitací (jen komprese). Zatímco v první skupině dosáhlo kvalitního přežití 14% pacientů, ve druhé to bylo jen 8%. A samozřejmě vzhledem k tomu, že se o nejvhodnější metodiku laické resuscitace vedou mnohaleté „nekonečné“ spory, podle prvních ohlasů soudě stane se tento výsledek možná nejcitovanější z celé studie.

Jenže – je to opravdu tak jasné, jak to na první pohled vypadá?

Není náhoda, že už sami autoři v diskuzi přímo v článku upozorňují, že „Since no adjustments were made for potential confounders, caution in the interpretation of these data is advised…“. Tedy, že tato data by měla být interpretována „opatrně“ vzhledem k tomu, že nebyly vyloučeny případné spolupůsobící vlivy. Jenže v abstraktu nic takového není – a kdo čte diskuze k článkům (navíc aktuálně dostupným jen v placené verzi)?

Právě v oněch „spolupůsobících vlivech“ se totiž schovává onen zakopaný pes, kvůli kterému – podle mého – by neměl být tento výsledek interpretovaný „opatrně“, ale spíše vlastně vůbec. Pokud totiž nevíme KDO, KDE a KOHO resuscitoval tím či oním způsobem, nedá se z prostého rozdílu výsledku vyvodit nejen to, že „kompletní“ resuscitace je lepší, ale dokonce nejde ani vyloučit, že ve skutečnosti je horší, než resuscitace samotnou masáží. A to přesto, že čísla vycházejí na první pohled přesně opačně.

Jak je to možné?

Snadno. Víme, že zhruba ke 2/3 zástav oběhu dochází v domácím prostředí, a to většinou v sestavě „stařeček+stařenka“. Výsledky resuscitací jsou v těchto případech obecně významně horší ve srovnání s resuscitacemi jinde, tj. typicky na veřejných místech, v práci nebo na sportovišti. Důvodů je řada, ale ty hlavní jsou lepší dostupnost těchto míst pro záchranku, větší „nabídka“ a lepší technická i fyzická zdatnost zachránců (včetně first responderů, trenérů, plavčíků…), lepší dostupnost AED a také lepší výchozí zdravotní stav populace kolabující venku ve srovnání s těmi, u kterých k zástavě došlo v domácím prostředí. Suma sumárum – pokud zkolabujete venku, existuje spousta důvodů, proč máte prokazatelně větší naději na přežití bez ohledu na způsob laické resuscitace. A právě k těmto „nadějnějším“ pacientům se navíc daleko častěji dostane vycvičený zachránce (nebo dokonce tým first respoderů), který je schopen provádět jak masáž, tak dýchání z plic do plic. Naproti tomu v domácím prostředí je typický zachránce úplný laik, který dýchání z plic do plic v rámci resuscitace nemůže zvládnout. To jsou přesně ty „spolupůsobící vlivy“, o kterých píší autoři studie EuReCa – a které mohou mít na výsledné přežití natolik velký vliv, že převáží význam samotné techniky resuscitace.

Lehce provokativní otázka by tedy klidně mohla znít, zda těch 14% kvalitně zachráněných pacientů „klasickou“ resuscitací není vlastně málo ve srovnání 8% zachráněných samotnou masáží, kteří ale měli daleko horší výchozí podmínky.

Ale zpátky na zem. Cílem tohoto článku není zpochybňovat význam dýchání v rámci laické resucitace. Účelem bylo upozornit na to, že při nepozorné prezentaci dat bez uvážení detailů, v kterých se ale často skrývá pověstný ďábel, se snadno můžeme ocitnout na šikmé ploše v podobě záměny „dojmů a pojmů“ a věci se nakonec mohou mít úplně jinak, než se tváří na první pohled seriózní čísla. A taky na to, že abstrakty článků mohou být vábničkou, která nás do této pasti dostane, ani nevíme jak.

Co se dýchání z plic do plic v rámci laické pomoci týká, stále tedy platí stávající doporučení, tj. kdo umí, ten mačká i dýchá“, kdo dýchat neumí, do roztrhání (vlastního) těla mačká. Tak praví gajdlajny a tak to také podle současných poznatků je správně. Výsledek studie EuReCa TWO na tom nic nemění.

Zdroj: Gräsner JT et al. Survival after out-of-hospital cardiac arrest in 3 Europe – Results of the EuReCa TWO study. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2019.12.042

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz