Letecká ve Varech: „A“ už se řeklo. Najdeme odvahu říct i „B“?

Jak už jsem na těchto stránkách informoval, v nové koncepci LZS po roce 2029 se počítá se vznikem jedenácté (!) základny LZS v ČR, a to v Karlovarském kraji (KVK), konkrétně na letišti v Karlových Varech, a je dokonce možné, že k tomu dojde i dřív v závislosti na vyčerpání životnosti Sokolů AČR. Za mě „palec nahoru“ za výrazně lepší pokrytí západní výspy Česka včetně jihozápadní části Krušných hor (už teda míň za to, že se tak děje za cenu vzniku nové základny, ale to je zase jiné téma). Tato oblast se v poslední době celkem bouřlivě rozvíjí, což s sebou samozřejmě nese například riziko úrazů ve špatně dostupném terénu, a na druhé straně v kraji není traumacentrum a také další centrová péče pro KVK je často zajišťovaná v Plzni, Ústí nebo dokonce až v Praze. Takže na poměry v ČR daleko.
A pokud se v jiných krajích „vyplatí“ zkracovat pomocí vrtulníku cestu do traumacentra z patnácti na deset minut, tak u Karlovarska se – vůči pozemní cestě – bavíme o zkrácení o desítky minut. A to už má opravdu význam.

Vlevo aktuální stav, vpravo stav po aktivaci základny Karlovy Vary.
Takže „A“ jako VAry dobrý. A teď to „B“ – třeba jako Bacha? Máme tu totiž, Houstone, jeden malý problém. Doteď byla (respektive stále ještě je) letecká pro Karlovarský kraj zajišťovaná dominantně plzeňskou LZS (Kryštof 7).
Tomu taky odpovídá umístění základny K7 na letišti Plzeň – Líně, což je (velmi zhruba) tak „na půl cesty“ z pohledu pokrytí Plzeňského a Karlovarského kraje. Jenže po vzniku základny ve Varech – pokud se nic dalšího nezmění – dojde k tomu, že zatímco „zásahové kružnice“ LZS Plzeň a LZS Karlovy Vary se budou z velké části překrývat (navíc na relativně řídce osídleném území), na jihovýchodě Plzeňského kraje současně zůstane poměrně velké a přitom z hlediska turismu a rizik exponované území Sušicka, kde se dostupnost LZS, ať už z Plzně, nebo Budějovic, blíží půlhodině. „Zlatá hodina“ od vzniku události do předání v centru u kritických stavů tak v těchto oblastech zůstává spíš teorií.

Co s tím?
V zásadě jsou možné dvě cesty. První z nich je taková klasicky česká – nedělat nic. LZS Plzeň prostě patří do Plzně, protože to tak bylo, je a tudíž i bude. A nebo druhá cesta: co začít přemýšlet „out-of-the-box“, jak tyhle superdrahé zdroje využít efektivněji? Neboli – co posunout vrtulník tam, kde je daleko obtížněji nahraditelný, než v okolí velkých měst, kde je „všechno blízko“ a dobrá silniční síť? Koneckonců nedávná zkušenost z povodní je celkem jasná – právě pro periferní a horské oblasti je význam LZS největší a může se dokonce stát, že je to vlastně jediná reálná alternativa, jak poskytnout odpovídající pomoc. Vždyť ani v cizině, kterou si rádi bereme za vzor, není základna „ne úplně v centru“ nic neobvyklého.
Ale zpátky do západních Čech: pokud bychom chtěli polohu základny K7 trochu optimalizovat, jaké řešení se nabízí? Postavit základnu LZS samozřejmě není úplně zadarmo, ale zase to nemusí být kdovíjaká stavba a ve srovnání se stovkami milionů, které do LZS stát dává, jsou to vlastně drobné. Navíc základnu v Plzeňském kraji bude nutné postavit tak jako tak, protože armáda, která se do Líní vrací, tu totiž chce vybudovat velký logistický areál. Základna LZS se sice v zásadě dá postavit kdekoliv i „na zelené louce“ (nebo třeba „na bílém kopečku“), ale úplně nejjednodušší (jak z hlediska vhodného terénu, tak třeba kvůli řešení hlukové zátěže okolí, palivovému hospodářství atd.) a tudíž ještě levnější je využít existující letecké infrastruktury – neboli letiště. A právě jedno takové by mohlo být vhodnou základnou pro LZS v západních Čechách – letiště Klatovy.

Z obrázku je vidět, jak by posun základny K7 do Klatov zlepšil pokrytí pohraničních okresů Plzeňského kraje (ano, to je mimo jiné jedna z těch největších „černých iktových děr„v ČR), ale i západních oblastí Jihočeského kraje, a současně zůstává rozumně dosažitelná i D5ka, krom jiného i za využití právě nového stanoviště ve Varech.
Pro podrobnou analýzu využití základny K7 při navrhovaném posunu by určitě stálo za to podívat se do historických dat o počtu kritických příhod v daných oblastech a také o dosažených přednemocničních časech (ne, opravdu to v ČR plošně standardně nevyhodnocujeme…) a zvážit celkové přínosy i rizika. Možná bude potřeba si vyřešit známé dilema co je lepší – zda u víc pacientů dosáhnout menšího přínosu, anebo u méně pacientů přínosu většího. Pokud bychom si ale stanovili plošný cílový standard pro dosažení centra (třeba) „90% pacientů do 60 minut“, s vysokou pravděpodobností by navržený posun tomuto cíli prospěl.
Letecká záchranná služba patří v poměru „cena/výkon“ (třeba měřeno počtem pacientů) mezi nejdražší investice českého zdravotnictví. Buďme rádi za takovou, jakou máme – svojí dostupností, odbornou i technickou úrovní a koneckonců i tím, že je kompletně hrazena ze státního rozpočtu, patří mezi světové unikáty. To ale neznamená, že po organizační stránce není možné systém „tunit“ tak, aby investice byla co nejlépe využita. Lepší uspořádání sítě stanovišť by mohlo být jedním z takových kroků. V tomto článku jsem se věnoval jen jednomu dílčímu problému, který je momentálně asi nejaktuálnější, protože v systému dojde k velké změně – a to je ideální situace pro řešení v širších souvislostech.
Podobných oblastí s „hluchými místy“ a současně velkými přesahy pokrytí je ale v ČR víc a tak se k tomuto tématu na téhle stránce ještě zcela jistě vrátím.
(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz
PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.

Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.